EU peníze školám

EU dotace

Těžký sníh prověřil všechny účastníky „lyžáku“.

V sobotu, 27.1.2018, dopoledne za zvuků umývaného nádobí a linoucí se vůně oběda odjížděla třída 7.A na lyžařský kurz. Autobus nabral směr horská vesnička Petříkov, která je částí obce Ostružná a leží v údolí říčky Branná, v nadmořské výšce 740–950 metrů. S přibývajícími kilometry se před našimi zraky objevovalo stále více sněhové pokrývky. Při průjezdu Ostružné silnice změnila svůj povrch, i zde byl sněhový příkrov. Po příjezdu na místo určení jsme se ubytovali a pak rychle šupajdili na svah, rozřadit se do družstev. Všichni členové kurzu si vyšlapali mírný svah a postupně byli pouštěni na dvou prkýnkách směrem dolů. Těžký mokrý sníh a nepokojné lyže způsobili pár pádů na zadní část těla, ale všichni lyžníci to přežili bez újmy na zdraví. Druhý den se již lyžovalo po jednotlivých družstvech. Na mírném svahu při vjezdu do Petříkova se žáci učili základním pohybům na prkýnkách zvaných lyže. Některým to šlo pomaleji, jiní to zvládali rychlejším tempem. V pondělí ráno to vypadalo, že všechen sníh odplave do říčky Branné, jež protéká Petříkovem. Déšť skrápěl sjezdovky a teplota vystoupala do plusových hodnot. Naštěstí se během dopoledne počasí umoudřilo a výuka probíhala dále, i když sníh byl mokrý a těžký. V úterý byl naplánován výlet na horskou chatu Paprsek, ležící na rozhraní Jeseníků, Rychlebských hor a Králického Sněžníku. Běžecké lyže byly připraveny, a tak se vyrazilo. Stopa byla namrzlá, což působilo nemalé problémy. Ovšem největší komplikace měl Denis, jehož baletní etudy donutily p. učitelku Benešovou, že ho doprovodila zpět na chatu. Zbylá výprava za slunečného počasí a v lůnu horské krásné přírody vůkol, zdolala veškerá převýšení a nástrahy namrzlé stopy a dorazila až na Paprsek. Zde se všichni a napojili a najedli, i když personál působil velmi zmateně, neboť si pletl objednávky našich běžkařů. Zpáteční cesta byla ze dvou třetin na dlouhých prkýnkách a z jedné třetiny se šlo husím pochodem. V rámci bezpečnosti jsme byli nuceni sundat před Černým potokem běžky, aby nikdo nedošel k nějakému úrazu svého unaveného těla. Po dojezdu následoval oběd a zasloužený odpočinek. Poslední dva dny kurzu jsme se opět věnovali sjezdovému lyžování na místních sjezdovkách. Méně zdatní lyžníci raději jezdili pod kopcem u místní kapličky pod ostřížím zrakem p. učitelky Horákové. Zbylí lyžaři se zdokonalovali ve svém umění na náročnějším kopci. Lze konstatovat, že se všichni „účastníci zájezdu“ perfektně poprali s výukou sjezdového lyžování, a odjížděli domů s pocitem dobře odvedené práce. Páteční ráno bylo určeno na sbalení věcí a po příjezdu autobusu jsme vše naložili a vyrazili k domovu. U školy již čekali na své ratolesti rodiče, kteří si své teenagery odvedli domů i s pololetním vysvědčením.

Ovšem nejenom lyžování tvoří náplň kurzu. Po skončení denního výcviku se žáci sešli u rozkazu dne, kde jim vedení kurzu představilo náplň dalšího dne a občas vytklo prohřešky, kterých se od brzkého rána do pozdního večera dopustili. Poté přišel na pořad večerní program, který si vytvářeli žáci sami. Hry či soutěže měly úspěch, což přispělo k dobré atmosféře kurzu. Poslední večer dostaly jednotlivé pokoje za úkol postavit z čerstvě napadaného bílého poprašku stavbu dle svého uvážení. Ten TOP výtvor, byl skvěle uplácaný sněhový lední medvěd. Pochopitelně, nejen hraní a skotačení, ale i přednáška o nebezpečí hor či úrazovost na sjezdových tratích, bylo náplní kurzu, o který se podělila zdravotnice kurzu Jitky Benešové. Na ní navázal Zdeněk Rendla informacemi o mazání lyží či carvingovém lyžování.

Strava, ubytování bylo na velmi dobré úrovni. Snídaně probíhaly formou bufetu, kdy si každý, ještě ospalý lyžník, mohl vybrat k jídlu co chtěl a na sjezdovce se pak věnoval pouze lyžování. Co se týče jídla, to bylo velmi chuťově pestré a chutné.

Poděkování za povedený kurz letí nejen k p. učitelce Milušce Horákové, instruktorovi Zdeňkovi Rendlovi, p. učitelce Petře Váňové, která se s pečlivostí sobě vlastní věnovala Kubovi Měchovi, ale i všem žákům třídy 7.A, kteří byli super. Děkuji též i zdravotnici kurzu Jitce Benešové, která ani letos příliš práce neměla.

Pokud bych měl hodnotit letošní lyžařský kurz jednou větou, tak to byl jeden z nejlepších za poslední roky, i když si s námi sníh a počasí zahrálo šachovou partii.

Mgr. Leopold Čížek, vedoucí lyžařského kurzu