EU peníze školám

EU dotace

Lyžařský kurz chřipka neskolila

Konečně nadešel ten kýžený den. Rodiče se svými ratolestmi se začali srocovat před školou, neboť sedmáci měli odjet na lyžařský výcvik. V pravou chvíli přifrčel autobus a nastalo hromadné cpaní batohů a lyží do tohoto dopravního prostředku. Nakonec se vše podařilo a veškeré věci i s dětmi byly připraveny k odjezdu. A už se jelo směrem na Petříkov. S přibývající nadmořskou výškou jsme z oken autobusu začali pozorovat, že se kolem nás objevuje něco, co připomíná sníh. Zlom nastal po průjezdu Hanušovicemi, kdy za obcí Branná bylo vidět nádhernou scenérii. Stromy pokryté bílou pokrývkou a kolem nich byl opravdový sníh. Tato pohádka jako z Mrazíka trvala až do Petříkova. Zde jsme se ubytovali a následně jsme rázným krokem šupajdili na svah, kde se mladí lyžníci rozřadili do jednotlivých družstev. Vše se zdárně podařilo, i když někteří nadějní lyžaři ochutnali sníh podobně jako následnou večeři. Poté následoval denní rozkaz, kde byli všichni účastníci zájezdu seznámeni s řádem kurzu.

Druhý den začala výuka. Nejlepší lyžaři už vyrazili na prudší svah, ti méně zdatní bojovali nejen sami se sebou, ale i s tím menším kopečkem pod Petříkovem, navíc si ten vrchol svahu museli vyšlapat. I tak bylo vidět zlepšení v lyžování, neboť všichni se snažili naučit ovládnout ty dvě neposedná prkýnka, jež jim lpěla na nohou. V pondělí se kurz rozdělil na dvě skupiny. Jedna část si obula běžecké lyže a boty a pomalým krokem vyrazila směr horská chata Paprsek. Zbylé osazenstvo kurzu „řádilo“ na dvou podlouhlých deskách se zvednutou špičkou. Běžci dorazili až na horskou chatu, kde se občerstvili a pádlovali z kopce až do Petříkova, nechávajíce za sebou i stopy po pádu do sněhové podušky. Jenže toto byl zlomový den kurzu. V Číně řádil koronavirus a na lyžařském kurzu začala čarovat chřipka. Někteří mladí lyžníci proto museli opustit kurz, ale zbylí kurzisté pokračovali ve výcviku. Úterý bylo věnováno alpskému lyžování a už byly vidět pokroky ve výjezdu z oblouku či zastavení. Středa byla opět věnována severskému lyžování a druhá skupina opět brázdila svahy Petříkova. Nádherná scenérie lemovala pouť na Paprsek. V super čase a ve skvělé stopě se všichni osvěžili na místě určení kofolou a hranolkami a po setření potu a vydatné baště se už sjíždělo nazpět. Poslední den byl věnován opět sjezdovým lyžím.

Poté nastal pátek, balení věcí a odjezd domů. Počasí se nám otočilo o 180 °C, neboť nás na zpáteční cestě doprovázel déšť. Po příjezdu do školy, kde na své ratolesti čekali netrpěliví rodiče, se vše vyskládalo z autobusu a uložilo do školy. Následně zbylí, zdraví lyžaři dostali vysvědčení a odcházeli domů na připravený oběd.

Jako vždy, tak i nyní si večery připravovala jednotlivá družstva. Předtím však proběhla přednáška o sjezdovém či běžeckém lyžování. A samozřejmě nechybělo poučení jak se bezpečně chovat na horách.

Co se týče stravování, tak jako obvykle. Snídaně formou švédského stolu, obědy i večeře byly velmi pestré a chutné. Nejvíce chutnalo vedoucím kurzu a doufám, že též i mladým lyžařům.

Vedoucí jednotlivých družstev fungovali velmi dobře, jediný problém nastal, když do paní učitelky M. Horákové najel v plné rychlosti nezodpovědný cizí kluk. Úraz sice nebyl, ale úlek ano.

Tímto bych chtěl všem vedoucím poděkovat za perfektní práci: M. Mikulíkové, M. Horákové, B. Zemanové, Z. Rendlovi, a I. Křížové, která koordinovala večerní program a pochopitelně i zdravotnici kurzu M. Kamberské, která za svými pacienty běhala každou chvilku na pokoj a kontrolovala jejich zdravotní stav.

Závěrem bych zkonstatoval, že sněhové podmínky byly skvělé, bohužel jediným negativem kurzu byla probíhající chřipka.

Leopold Čížek